Ásbyrgi (islandská výslovnost: u200b[ˈausˌpɪrcɪ ]) je ledovcový kaňon a les na severu Islandu, který se nachází přibližně 38 kilometrů (24 mil) východně od Húsavíku na silnici Diamond Circle. Prohlubeň ve tvaru podkovy je součástí národního parku Vatnajökull a měří přibližně 3,5 km na délku a přes 1 km na šířku. Kaňon je na více než polovině své délky rozdělen středem výrazným skalním útvarem vysokým 25 metrů zvaným Eyjan ([ˈeiːjan], "ostrov"), z níž je vidět rozlehlá krajina.
Strmé strany kaňonu jsou tvořeny u útesů vysokých až 100 metrů (330 stop). Uvnitř kaňonu je les břízy a vrby. V letech 1947 až 1977 byla introdukována řada cizokrajných dřevin, včetně smrku, modřínu a borovice. Malé jezero Botnstjörn Číst dál
Ásbyrgi (islandská výslovnost: u200b[ˈausˌpɪrcɪ ]) je ledovcový kaňon a les na severu Islandu, který se nachází přibližně 38 kilometrů (24 mil) východně od Húsavíku na silnici Diamond Circle. Prohlubeň ve tvaru podkovy je součástí národního parku Vatnajökull a měří přibližně 3,5 km na délku a přes 1 km na šířku. Kaňon je na více než polovině své délky rozdělen středem výrazným skalním útvarem vysokým 25 metrů zvaným Eyjan ([ˈeiːjan], "ostrov"), z níž je vidět rozlehlá krajina.
Strmé strany kaňonu jsou tvořeny u útesů vysokých až 100 metrů (330 stop). Uvnitř kaňonu je les břízy a vrby. V letech 1947 až 1977 byla introdukována řada cizokrajných dřevin, včetně smrku, modřínu a borovice. Malé jezero Botnstjörn [ˈpɔsːˌtʰjœ(r)tn̥] je domovem různých druhů vodního ptactva.
Ásbyrgi s největší pravděpodobností vzniklo katastrofálními ledovcovými záplavami řeky Jökulsá á Fjöllum po poslední době ledové, nejprve před 8–10 000 lety a poté znovu někdy před 3000 lety. Řeka od té doby změnila svůj tok a nyní teče asi 2 km na východ.
Legenda vysvětluje neobvyklý tvar kaňonu jinak. Kaňon, přezdívaný Sleipnirova stopa, prý vznikl, když se Odinův osminohý kůň Sleipnir zde dotkl jednou nohou země.
Přidat komentář