Domovinski rat ( Chorvatská válka za nezávislost )

Chorvatská válka za nezávislost (v Chorvatsku známa jako Domovinski Rat − Vlastenecká válka, nebo Válka za nezávislost) je název válečného konfliktu na území dnešního Chorvatska v letech 1991 až 1995. Šlo převážně o konflikt mezi Chorvaty a chorvatskými (krajinskými) Srby. Fakticky byla součástí první části jugoslávských válek. Vyznačovala se značnou mírou krutosti.

Již na konci zimy a na jaře 1991 začaly přerůstat dlouhodobé chorvatsko-srbské animozity v drobné ozbrojené srážky (Plitvice, Pakrac, Benkovac, atp.).

V referendu z 19. května 1991 se pro nezávislost Chorvatska vyslovilo 94,7 procenta hlasujících. Sněm Republiky Chorvatsko 25. června 1991 vyhlásil nezávislost republiky. Referendum neuznali Srbové žijící na území bývalé Vojenské hranice. S podporou jugoslávské armády, tvořené převážně Srby, Srbové tuto část Chorvatska během několika měsíců trvající války ovládli.

K významným bitvám patří dobytí Vukovaru (srbské vítězství) a obléhání Dubrovniku (chorvatské vítězství). Materiální škody, především v oblasti Slavonie, byly ohromné a celá města byla zpustošena (těžce poškozen právě Vukovar, dále rozsáhlá poškození Osijeku, který bombardovalo jugoslávské letectvo). Na podzim 1991 se fronta stabilizovala. Mezi oběma stranami bylo uzavřeno příměří, které měly kontrolovat jednotky OSN (nikdy nebylo 100% dodržováno) a Jugoslávská lidová armáda se pod mezinárodním diplomatickým tlakem stáhla. Území za frontovými liniemi fungovalo pod názvem mezinárodně neuznané republiky Srbská krajina s hlavním městem Knin a prezidentem dr. Milanem Martićem. Loajální bylo k srbsko-černohorské Jugoslávii.

V rukou Srbů se udržela po roce 1995 jen oblast Východní Slavonie, která byla pod správou OSN až do roku 1998.