Kiwi (bird) ( Kiviové )

Kiviové (Apterygiformes) jsou řád menších nelétavých ptáků z podtřídy běžců, kteří se endemitně vyskytují pouze na Novém Zélandu. Řád zahrnuje pouze jedinou čeleď kiviovití (Apterygidae) s jediným rodem kivi (Apteryx). Rozlišuje se pět druhů kiviů: kivi jižní, kivi Haastův, kivi hnědý, kivi okaritský a kivi Owenův. Kiviové jsou rozšíření po Jižním i Severním ostrově, Stewartově ostrově a některých menších pobřežních ostrovech, kam byli introdukováni v rámci záchranných opatření. Obývají širokou škálu biotopů od pobřežních trsnatých porostů až po subalpinské lokality.

Měří 25–55 cm, samice bývají větší a těžší než samci. Jejich peří je velmi jemné a spíše připomíná srst. Většinou je zbarvené do šedé až tmavě hnědé barvy. Na konci silných noh mají tři prsty směřující dopředu a jeden dozadu. Na rozdíl od ostatních ptáků, kosti kiviů nejsou pneumatizované (duté) a podobně jako kosti savců obsahují morek. Jako jediní ptáci mají nosní dírky na špičce zobáku. Jedná se o noční tvory, kteří jsou ve volné přírodě častěji slyšeni než viděni. Jejich výrazný hlasový projev z nich dělá nejhlasitější ptáky ze všech běžců. Ve tmě se orientují zejména pomocí čichu, sluchu a hmatu, k čemuž jim pomáhají hmatové „vousky“ (specializovaná štětinovitá pera) vyrůstající od kořene zobáku. Zrak kiviů je velmi špatný. Jelikož kiviové mají řadu charakteristik společných se savci (dále např. podobná tělesná teplota), někdy jsou označováni jako „čestní savci“.

Živí se převážně bezobratlými živočichy, které vybírají zobákem ze země a z tlejících kmenů. Hnízdí v norách, které si najdou pod kořeny stromů, v husté vegetaci či si je sami vyhrabou. Jsou silně teritoriální a zejména samci dokáží své území agresivně bránit proti vetřelcům, především ostatním samcům. Žijí v dlouholetých monogamních svazcích, i když rozvody nejsou výjimkou. Samice kiviů kladou extrémně velká vejce, která představují 15–20 % jejich váhy. Některé druhy kiviů kladou pouze jedno vejce za sezónu (např. kivi Haastův), jiné druhy (např. kivi hnědý) mohou naklást až 2 vejce ve 2–3 snůškách za jediný rok. Inkubační doba trvá 65–85 dní, což je na ptáky extrémně dlouho. Mláďata se rodí opeřená a první dny se krmí žloutkem, kterého je ve vejci nadměrné množství. Po několika dnech opouští mateřskou noru a začnou si shánět potravu sama.

Hlavní ohrožení kiviů představují psi a introdukovaní predátoři, zejména hranostajové. Vedle toho jsou kiviové ohroženi i lidskými aktivitami (farmaření, kácení lesů), současnou změnou klimatu a v některých případech nízkou genetickou diverzitou (zejm. kivi Owenův). Převážně následkem predace a útoků psů zaznamenává populace kiviů, která nespadá pod aktivní management, 2% klesající trend, který se Ministerstvo památkové péče snaží zvrátit pomocí řady ochranných opatření jako je odchyt hranostajů nebo koordinací tréninku pro zvládání agrese psů. Z důvodů ohrožení a klesající populace je většina kiviů považována za ohrožené druhy, pouze kivi Owenův je hodnocen jako téměř ohrožený. Pro Maory představují kiviové taongy, v překladu „posvátné klenoty“, ke kterým mají historické, emoční a sociální pouto. Kabáty utkané z peří kiviů (kahukiwi) byly mezi Maory vysoce ceněny. Kiviové jsou národní zvířata Nového Zélandu a jejich popularita dala název i Novozélanďanům, kterým se říká kiviové (v angl. kiwis).