Solný důl Wieliczka (polsky Kopalnia soli Wieliczka) se nachází pod městem Wieliczka poblíž Krakova v Malopolském vojvodství. Důl náleží do západní části podkarpatských solných ložisek, jejichž stáří se odhaduje na cca 15 milionů let. Ložisko vzniklo v období miocénu, v bádenském věku, při zániku miocenního moře, které se stalo uzavřeným mořem s vysokým stupněm salinity.
Důl byl v provozu nepřetržitě od 13. století až do 30. června 1996.[2] K ukončení průmyslové těžby soli došlo z několika důvodů. Především to byly a jsou nízké světové ceny soli získávané z mořské vody jejím odpařováním a čištěním, vážný, přímo katastrofický průnik sladké vody do prostoru dolu v r. 1992, uchování historického významu dolu Wieliczka pro další generace a také vlastní vysoké náklady na zabezpečení dolu a těžbu soli. Důl patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec (úplně nejstarší šachta byla otevřena v r. 1248 v nedalekém dole Bochnia) a je zapsán na Seznamu světového dědictví U...Číst dál
Solný důl Wieliczka (polsky Kopalnia soli Wieliczka) se nachází pod městem Wieliczka poblíž Krakova v Malopolském vojvodství. Důl náleží do západní části podkarpatských solných ložisek, jejichž stáří se odhaduje na cca 15 milionů let. Ložisko vzniklo v období miocénu, v bádenském věku, při zániku miocenního moře, které se stalo uzavřeným mořem s vysokým stupněm salinity.
Důl byl v provozu nepřetržitě od 13. století až do 30. června 1996.[2] K ukončení průmyslové těžby soli došlo z několika důvodů. Především to byly a jsou nízké světové ceny soli získávané z mořské vody jejím odpařováním a čištěním, vážný, přímo katastrofický průnik sladké vody do prostoru dolu v r. 1992, uchování historického významu dolu Wieliczka pro další generace a také vlastní vysoké náklady na zabezpečení dolu a těžbu soli. Důl patří k nejstarším světovým solným dolům vůbec (úplně nejstarší šachta byla otevřena v r. 1248 v nedalekém dole Bochnia) a je zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Z devátého podzemního patra dolu, v hloubce 327 m, se z bezpečnostních důvodů – udržování stálé hladiny solanky v dolu a zabránění zaplavení dolu – neustále odčerpává solanka. Ze té se na povrchu v solivaru získává ročně cca 10–16 tis. tun soli.
Přidat komentář