Konstantinův sloup (turecky: Çemberlitaş Sütunu; řecky: Στήλη του Κωνσταντίνου Α΄; latinsky: Columna Constantini) je římský monumentální sloup postavený pro římského císaře Konstantina Velikého na památku zasvěcení Konstantinopole 11. května 330 našeho letopočtu. Postaveno c. 328 našeho letopočtu, je to nejstarší konstantinská památka v Istanbulu a stála uprostřed Konstantinova fóra. Zaujímá druhý nejvyšší kopec ze sedmi kopců Konstantinovy u200bu200bNové Roma, bývalé Byzance, a byl uprostřed podél Mese odos, hlavní tepny starověkého města.

Samotná hřídel sloupu se skládá z velmi velkých porfyrových sloupových bubnů umístěných na bílém mramorovém podstavci, který již není vidět. Sloup kdysi podpíral bronzovou sochu císaře držícího kopí a na sobě sedmibodovou paprsčitou korunu, pravděpodobně nahá, a možná držící kouli. Jeho podoba pravděpodobně odkazovala na Rhodský kolos a Neronův kolos v Římě; všechny připomínaly sluneční božstva Hélia nebo Apollóna. Socha a hlavice sloupu po nějakých osmi stoletích spadly a byly nahrazeny křížem, který byl poté odstraněn, a dnes je viditelná hlavice ve zdivu z bílého mramoru.

Vrchol sloupu je 34,8 m nad dnešní úrovní terénu. Odhady původní výšky sloupu bez sochy se pohybují mezi 37 a 40 m; pomník jako celek by byl téměř 50 m vysoký. Mohl to být největší římský čestný sloup ze všech, kterému konkuroval pouze pozdější Theodosiův sloup v Konstantinopoli, nyní zbořený. Konstantinův sloup byl vyšší než Trajánův sloup a Sloup Marca Aurelia v Římě; svou velikostí se blížila nebo přesahovala výšku Kolosea (48 m) a vnitřní výšku Pantheonu (43 m) v Římě.

Turecký název Çemberlitaş, z çemberli 'hooped ' a taş 'kámen', byl aplikován po renovaci Osmany v c . 1515, který přidal na topůrko železné výztužné obruče a název se pro zdejší oblast stal synekdochou: Çemberlitaş. Bronzové výztuhy byly poprvé přidány již v roce 416. Památník byl poškozen požárem v 5. a 6. století; v roce 1779 další požár zčernal sloup, který se následně stal známým jako Spálený sloup.

Sloup je tam, kde Yeniçeriler Caddesi ("Ulice janičářů") sousedí s Divan Yolu ("Cesta k Divanu"); tyto ulice spojují náměstí Sultanahmet s náměstím Beyazıt a zhruba sledují průběh starého Mese odos. Římská ulice vedla na východ k Augustaionu, Hipodromu, Hagii Sofii, Zeuxippovým lázním a Chalské bráně Velkého paláce. Na západ vedla cesta přes Theodosiovo fórum do Filadelfie a hradeb Konstantinopole. V samotném Konstantinově fóru postavil císař původní sídlo byzantského senátu.