Zoroastrismus či zoroastriánství, též zarathuštrismus, je velké a starobylé náboženství původem v Íránu (Persii), jehož byl ve starověku zakladatelem prorok Zarathuštra (řecky Zoroastres, latinsky Zoroaster). Bývá často nazýván také jako mazdaismus podle jména nejvyššího boha či pársismus podle jeho vyznavačů v Indii (Pársové). Někteří historikové považují toto dualistickou víru za historicky první nejstarší světové náboženství v dějinách. Ve starověku byl oficiálním náboženstvím Perské říše, ale díky mocenskému a kulturnímu vlivu této civilizace a univerzální povaze tohoto náboženství se rozšířil i mimo historické země Persie (dnešního Íránu) a Mezopotámie, jeho vliv je možný vystopovat v Arménii, Afghánistánu, Ázerbájdžánu, Sýrii, Pákistánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu, ale ve většině těchto zemí byl s nástupem středověku nahrazen islámem nebo křesťanstvím. V dávných dobách soupeřil také s manicheismem. Do dnešních dnů je zoroastrismus činný hlavně v Íránu a Indii, kde se nachází málo jeho vyznavačů – Pársů.

Zoroastrismus uctívá tři živly – vodu, půdu a oheň, z nichž pro něj nejdůležitější je právě oheň coby symbol Ahura Mazdy. Obecně bývají zoroastriáni označováni jako „uctívači ohně“, protože v jejich typických tzv. ohňových chrámech bez přestání plane posvátný oheň nazývaný pír. Ten je neustále pod dozorem kněží zvaných mágové. Mág je pojem pocházející ze staré perštiny a od pradávna sloužilo jako označení zoroastrovské­ho kněze (nikoli kouzelníka).