نوروز ( Nourúz )

Nourúz (persky نوروز‎) je tradiční perský svátek na oslavu jarní rovnodennosti, vznikl před více než 3000 lety. Má souvislost se zoroastrickými svátky. Nourúz je první den jara, začátek kalendáře Bahá’í a Íránského kalendáře.

Slaví se v Kurdistánu, Albánii, Ázerbájdžánu, Gruzii, Íránu, Severním Iráku a Turecku, dále v zemích Střední Asie – Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu a různé varianty toho svátku slaví Íránští a Turečtí lidé na Balkáně, v severní Číně, na Kavkaze, Krymu, v Indii, Iráku, Pákistánu a Sýrii.

Slaví se obdobně jako Velikonoce. Připomíná směs čtyř klasických svátků: Mikuláše, Vánoce, Silvestra a Velikonoce. Zatímco červený novoroční skřítek Hajji Firuz (symbolizující znovuzrozený mladý nový rok) připomíná Čerta, Amu Norúz (Strýček Norúz) naopak zeleného Mikuláše. Jeho bílé vousy symbolizují starý rok. Zatímco Hajji Firuz zpívá a tančí, Strýček Norúz rozdává malé dárky dětem. Vánoce připomíná slavnostní tabule „Hafte Sin“ (Sedm „S“), která by měla obsahovat sedm předmětů, jejichž jména začínají v perštině na „S“. Oslava nového roku s přáteli nebo rodinou odkazuje na Silvestra, byť oficiálně bez alkoholu. Velikonoce připomínají malovaná vajíčka, nebo čerstvě vypěstovaná tráva či výhonky zelené čočky. Tradičním přáním je věta: „Sale no mobarak!“ (persky „Rok nový požehnaný!“), nebo „Norúz mobarak!" („Norúz požehnaný!“).

Následující dva týdny po Norúzu jsou v Íránu obvykle bez pracovních povinností; třináctý den se tradičně tráví mimo domov – například na pikniku. Svátek Norúz je v Íránu oficiálně slaven, nezávisle na islámském základu republiky.